Plážový volejbal (beach volleyball)je atraktivní míčový sport, který se vyvinul z klasického šestkového volejbalu. Od doby svého vzniku si získal ve světě mnoho příznivců, z toho důvodu byl zařazen mezi sporty konající se na letních olympijských hrách. Většina pravidel je převzata z pravidel klasického volejbalu, objevují se zde ale některé odlišnosti. Např. družstvo je tvořeno pouze dvěma hráči a velikost hřiště je menší.
Plážový volejbal se zrodil ve dvacátých letech minulého století na plážích v Santa Monice v Kalifornii. Mezinárodní olympijský výbor ho uznal jako olympijskou disciplínu v roce 1993.
Pravidla plážového volejbalu:
Plážový volejbal hrají dva týmy po dvou hráčích na pískovém kurtu rozděleném sítí. Zápas končí, jakmile jedno z družstev vyhraje 2 sety. První dva sety se hrají do 21 bodů, pro vítězství v setu je nutný rozdíl minimálně 2 bodů. Strany se mění vždy po 7 bodech. Případný třetí set se hraje do 15 bodů, minimální rozdíl je opět 2 body. Strany se mění vždy po 5 bodech. Míč se rozehrává podáním: úderem podávajícího přes síť na stranu soupeře. Výměna pokračuje, dokud míč nespadne na zem, do autu nebo tým míč správně nevrátí. Tým má na vrácení míče tři údery (včetně bloku). V plážovém volejbalu tým vyhrávající výměnu získává bod. Pokud výměnu vyhraje tým na příjmu, získá bod a podání. Hráčky se musí na podání střídat vždy po změně podání.
6 klíčových činností v plážovém volejbalu
Podání
První akce hry; jsou dva různé způsoby podání – podání ve výskoku, které já nazývám „travelling“, a podání z místa. Při podání ve výskoku hráčka vyhodí míč do vzduchu, vyskočí a udeří míč jako při útoku. Druhý způsob spočívá v rozehrání míče nad hlavou vestoje.
Příjem
Při příjmu podání by si tým měl rozdělit hřiště na dvě části. Když se míč dostane do její části, měla by hráčka odehrát míč oběma rukama, s jednou nohou předsunutou. Přijímající hráčka by se měla pokusit přihrát míč blízko k síti a usnadnit tak nahrávku. Uvědom si,že hřiště je velké, takže dvě hráčky musí být připraveny pokrýt celý prostor.
Nahrávka
Po příjmu míče musíš rozehrát míč na útok. Nahrávající spoluhráčka se přemístí před přijímající, a pokud možno blízko sítě. Nahrávka je vedena oběma rukama synchronizovaně, bez příliš dlouhého držení míče. Jinak můžeš nahrát ve stejné pozici jako při příjmu. V obou případech by sis měla po nahrávce na útok připravit pozici na blokování.
Útok
Po nahrávce by se útočící hráčka měla pokusit skórovat. Jsou tři základní pohyby pro útok: přístup, výskok a zaměření. Po zaměření může útočící hráčka udeřit do míče silou nebo se lehce dotknout. „Krat’asy“, jak se jim celosvětově říká, můžou vést jak podél postranní čáry, tak napříč hřištěm. Snaž se trefit do protipohybu obrany a kolem nebo přes blokaře. Další možností je naznačit smeč, ale v poslední chvíli zahrát „krat’as“.
Blokování
Blokování je akce, kterou se snažíš zabránit v cestě útočnému míči druhého týmu. Před útočným míčem by ses měla postavit čelem k soupeřově rozehrávačce, pak se snažit vyskočit a pokusit se zablokovat střelu rukama nad sítí. Pro správné postavení k bloku bys měla bránit buď postranní čáru, nebo diagonální útok nastavením svého těla proti diagonální střele. Svoje postavení bys měla sladit se spoluhráčkami. Jestliže ty bráníš postranní čáru, tvoje spoluhráčka by měla pokrýt diagonálu a naopak.
Obrana
Blokování a obrana by měly být sladěny. Když druhý tým útočí, bránící hráčka by se měla postavit do jedné části hřiště a blokařka do druhé. Bránící hráčka by měla snížit těžiště, aby se mohla rychle a efektivně pohybovat. Měla bys být vždy připravena nejen na smeč, ale i na „krat’as“. Pamatuj, jestliže míč není blokován na síti, je na bránící hráčce, aby ho přijala. Takže reakce je velmi důležitá.
